Se změnami by se měly seznámit osoby výdělečně činné, ale i zaměstnavatelé. Některé platí od začátku roku, jiné zřejmě od jeho poloviny.
Nařízením vlády s číslem 213/2018 Sb., jsou s účinností od 1. ledna 2019 stanoveny údaje o průměrné mzdě a z ní plynoucí redukční hranice pro výpočet důchodů v roce 2019. Stejně tak se z těchto údajů vychází při výpočtu minimálních a maximálních vyměřovacích základů a záloh pojistného osob samostatně výdělečně činných pro následující kalendářní rok. Průměrná mzda pro rok 2019 činí 32 699 Kč.
Výše průměrné mzdy ovlivní zálohy pro OSVČ. Osoba samostatně výdělečně činná vykonávající činnost hlavní musí v roce 2019 platit minimální zálohy na důchodové pojištění ve výši 2388 Kč. Měsíční zálohy se tak zvyšují o 199 Kč. Osoba vykonávající vedlejší výdělečnou činnost bude platit 955 Kč (zvýšení o 79 Kč). Rozhodná částka pro výdělečnou činnost vedlejší je pro rok 2019 stanovena na 78 478 Kč (pro rok 2018 činí 71 950 Kč).
Obdobně se mění i výše důchodů. Jde o důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí. Důchody přiznané před 1. lednem 2019 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2018 tak, že:
a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 570 Kč měsíčně,
b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3,4 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
Navíc se novelou zákona o důchodovém pojištění s číslem 191/2018 Sb., od roku 2019 zvyšují o 1000 Kč důchody důchodcům, kteří dovršili věk 85 let (pokud byl tento věk dovršen před rokem 2019), a to od splátky důchodu splatné v lednu 2019.
Další oblastí, do které zvýšení průměrné mzdy poměrně zásadně zasáhne, je oblast nemocenského pojištění. U osob samostatně výdělečně činných se zvyšuje minimální vyměřovací základ a tím i minimální nemocenské. Za leden 2019 musí mít zaplaceno minimálně 138 Kč (dosud 115 Kč).
Obdobně se změna dotkne i zaměstnanců. Účast na nemocenském (a tím i důchodovém) pojištění založí nově částka 3000 Kč (aktuálně 2500 Kč). Změna byla navíc vyhlášena Sdělením ministerstva práce a sociálních věcí s číslem 236/2018 Sb. Nový limit se využije nejen pro takzvané zaměstnání malého rozsahu v sociálním pojištění, ale u některých zákonem daných výjimek i v pojištění zdravotním. Tedy u zaměstnání, kdy je rozhodující „započitatelný" příjem.
Další velmi důležitou změnou je splatnost pojistného. Přináší ji novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti s číslem 259/2017 Sb.
Počínaje měsícem leden 2019 se budou zálohy platit vždy v kalendářním měsíci, ke kterému se pojistné vztahuje. Platit bude možné od prvního až do posledního dne kalendářního měsíce. Za datum splatnosti se považuje den, kdy byla platba pojistného připsána na účet okresní správy sociálního zabezpečení, u které je OSVČ registrována.
V souvislosti s touto změnou by bylo nutné platit na přelomu roku pojistné dvakrát. Za prosinec 2018 zpětně a za leden 2019 v měsíci lednu. Zákonodárci situaci vyřešili přechodným ustanovením následovně:
Důchodové pojištění: Záloha na pojistné zaplacená v lednu 2019 se bude považovat za zálohu za tento měsíc. Záloha za prosinec tak nemusí být uhrazena vůbec. Může však být uhrazena dobrovolně. Osoba samostatně výdělečně činná se tak vyhne většímu doplatku pojistného po podání přehledu. Dobrovolnou zálohu za měsíc prosinec lze zaplatit od 21. do 31. prosince 2018.
Nemocenské pojištění: Zde žádná úleva stanovena nebyla. Aby nemocenské pojištění nezaniklo, je třeba zaplatit pojistné minimálně ve výši 115 Kč od 1. do 21. ledna 2019. Do konce ledna pak bude hrazeno pojistné za měsíc leden 2019 již v nové minimální výši, a to 138 Kč.
Pravděpodobně od poloviny roku 2019 bude zaměstnavatel hradit náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti již od první zameškané směny. Novela, která změnu přináší, prošla Poslaneckou sněmovnou ČR a čeká ji schvalování Senátem ČR. Navrhovaná právní úprava zvyšuje zátěž zaměstnavatelů na výplatě náhrady mzdy (platu) při dočasné pracovní neschopnosti, proto je jako určitá kompenzace sníženo pojistné placené zaměstnavatelem na nemocenské pojištění, a to o 0,2 procentního bodu z 2,3 % na 2,1 %. Na sociálním pojištění tak nebudou odvádět 25 %, jako je tomu dosud, ale jen 24,8 %.
Jelikož je v dosavadní zákonné úpravě stejná procentní výše nemocenského pojistného placeného zaměstnavatelem i osobou samostatně výdělečně činnou, která je účastna nemocenského pojištění, sníží se pojistné i v tomto případě.
Průměrná mzda pro rok 2019 se odhaduje na 32 699 Kč jako součin všeobecného vyměřovacího základu ve výši 30 156 Kč a přepočítacího koeficientu 1,0843. Zaokrouhlujeme ji na celé Kč nahoru. Letošní průměrná mzda pro srovnání činí 29 979 Kč.
Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění tvoří jednu polovinu dosažených příjmů po odečtení výdajů, ať už skutečně vynaložených, nebo uplatněných paušálem. Sazba zdravotního pojištění je pak 13,5 % a násobí se právě částkou vyměřovacího základu. Ten nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy (32 699 Kč), resp. její poloviny, tedy částky 16 349,50 Kč, po zaokrouhlení 16 350 Kč. Tu tedy následně násobíme sazbou zdravotního pojištění 13,5 % a získáme minimální zálohu na zdravotní pojištění pro rok 2019 ve výši 2208 Kč (po zaokrouhlení na celé Kč nahoru).
Pro srovnání, letošní minimální záloha činí 2024 Kč, jedná se tedy o nárůst o 184 Kč. Stejně jako u sociálního pojištění se jedná o rekordní růst minimálních záloh. Rozdíl letošní a loňské minimální zálohy na zdravotní pojištění činil 118 Kč a už tehdy se jednalo vzhledem k dosavadnímu vývoji o výrazný rozdíl. Výrazný růst minimálních záloh je způsobený zvyšováním mezd.
Maximální vyměřovací základ není u zdravotního pojištění stanoven.
Zálohu na zdravotní pojištění je nutné uhradit do 8. dne následujícího měsíce. Nová výše minimální zálohy se platí (na rozdíl od zálohy na sociální pojištění) vždy od ledna. V případě, že už nyní platíte vyšší než minimální zálohu, která bude platit příští rok, změní se vám záloha až po podání Přehledu OSVČ za rok 2018, který musíte odevzdat do měsíce po podání daňového přiznání.
Srovnání vybraných ukazatelů
| Rok | Miminální vyměřovací základ | Minimální záloha |
| 2018 | 14 990 Kč | 2 024 Kč |
| 2019 | 16 350 Kč | 2 208 Kč |
Podnikáte-li pouze na vedlejší činnost (např. při zaměstnání či studiu, v důchodu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku), pak se na vás minimální vyměřovací základ nevztahuje. Zálohy na zdravotní pojištění musíte platit až od druhého roku podnikání, a to jen ze skutečně dosaženého zisku z předchozího roku (zaměstnanci, kteří podnikají na vedlejší činnost, nemusí platit zálohy vůbec, pojistné odvozené ze skutečného zisku doplatí vždy až po podání přehledu).
Vláda novelou nařízení vlády o minimální a zaručené mzdě s číslem 567/2006 Sb. stanovila, že minimální mzda v roce 2019 vzroste na 13 350 Kč.
Růst minimální mzdy zvýší zálohu na pojistné na zdravotní pojištění zaměstnancům a osobám bez zdanitelných příjmů (OBZP), které se od ní odvozuje.
Pro zaměstnance to znamená, že se zvyšuje minimální vyměřovací základ. Tudíž nejnižší hodnota zdravotního pojištění je 13,5 % z 13 350 Kč, tedy 1803 Kč. Stejná je i minimální záloha pro OBZP.
Příští rok se opět zvýší i vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění, které stát platí za tzv. státní pojištěnce. Vzroste z částky 7177 Kč na 7540 Kč, takže měsíční pojistné za tyto osoby vzroste z 969 Kč na 1018 Kč (7540 Kč x 13,5 %).
Stejná novela zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění také zvýší od 1. 1. 2020 vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění, které stát platí za tzv. státní pojištěnce, na 7903 Kč, takže pojistné vzroste na 1067 Kč (7903 Kč x 13,5 %).
Stejně jako u sociálního pojištění také příští rok dojde ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro vznik zaměstnání z 2500 Kč na 3000 Kč. Pojistné na zdravotní pojištění tedy nebudete odvádět, bude-li vaše měsíční odměna do 3000 Kč.
